Naše publikace
Jak se žije českým architektkám a architektům v zahraničí? Jak se plánovala Praha v druhé polovině 20. století? Co všechno je město? Jak se navrhovala pražská sídliště? Jak vzniká současná světová architektura? A co znamená experimentální přístup k památkové péči? Nejen na tyto zvídavé otázky odpoví publikace, které vydává nově založené nakladatelství IPR.
Redakční rada nakladatelství vznikla na jaře 2020. Knihy se sice v IPR vydávaly vždy, byly ale určeny především odborné veřejnosti. Nyní se snažíme zaměřit i na širší publikum a také dát vydávání publikací jasný a jednotný systém. Naším cílem je publikovat ročně tři až čtyři knihy, které tematicky souvisejí s rozvojem Prahy a dalšími předměty činnosti IPR. Také proto vznikla redakční rada, ve které zasedá devět členů. Sedm z nich je interních – pracovníci jednotlivých sekcí IPR –, další tři jsou externisté. V současné době spolupracujeme s Jiřím Padevětem z nakladatelství Academia, architektkou Annou Beátou Háblovou a s Janou Kosteleckou, která je autorkou dětských programů v CAMPu.
V případě zájmu o spolupráci kontaktujte tajemnici redakční rady Michaelu Hečkovou (nakladatelstvi@ipr.praha.eu).
Publikace zakoupíte mimo jiné u nás v CAMPu.
Expati. Příběhy českých architektů a architektek v zahraničí
Autoři: Adam Gebrian, Eugen Liška
Vydáno: IPR Praha, 2022
Expati přináší příběhy, které se odehrávají doslova po celém světě. Od Spojených států amerických přes Velkou Británii, Portugalsko, Dánsko, Švýcarsko, Vietnam a Japonsko. Příběhy, v nichž se setkáte s takovými jmény světové architektury, jako jsou Norman Foster, Bjarke Ingels, Thomas Heatherwick, Kenzo Tange a další. Osobní vyprávění českých architektů a architektek poprvé zazněla v CAMPu ve stejnojmenném cyklu vedeném architektem Adamem Gebrianem. Kniha je jejich literárním zpracováním a je určena všem zájemcům o světovou architekturu a design. Ačkoliv mají všechny kapitoly stejnou strukturu v podobě souvislého vyprávění v první osobě, každá z nich je jedinečná ve svém obsahu a zaměření, stejně jako jsou jedinečné osudy lidí, o kterých vypráví. A tak zatímco Jan Vranovský podává velmi zasvěcený a přitom srozumitelný exkurz do japonské kultury, Ondřej Tichý detailně popisuje způsob fungování velké mezinárodní kanceláře, Bára Šafářová a Dana Čupková vyprávějí každá ze svého úhlu pohledu o působení na americké akademické scéně, Jan Magasanik poutavě přibližuje nejen tvorbu, ale také osobnost dánského architekta Bjarkeho Ingelse, Matěj Draslar vysvětluje kontext obdivované švýcarské architektury, Marek Obtulović rozkrývá pravidla fungování vietnamské společnosti, Petr Štefek a Lenka Holcnerová čtenáře provázejí meandry cesty architekta, který hledá vlastní cestu v cizím prostředí, a Veronika Martykán rozebírá komplexnost takového obřího projektu, jakým byla konverze památkově chráněné elektrárny Battersea na jižním břehu Temže.
Živá památka
Autoři: Markéta Fantová, Petr Hájek, Edith Jeřábková, Igor Machata, Pavla Melková, Martina Mertová, Jorge Otero-Pailos, Radoslava Schmelzová, Norbert Schmidt, Rostislav Švácha
Editorka: Pavla Melková
Vydáno: IPR Praha, 2022
Památky nechráníme pouze pro ně samotné, ale především pro kulturní hodnoty, jichž jsou nositeli a které jsou důležité pro člověka a společnost. Mohli bychom tedy říci, že památky chráníme proto, aby zlepšovaly lidský život, současný i budoucí.
Kniha spojuje do dialogu eseje Jorgeho Otero-Pailose, profesora a ředitele památkové péče na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, a texty přizvaných českých a slovenských autorů, mezi nimiž nejsou pouze architekti či odborníci na památkovou péči, ale také lidé z dalších kulturních oborů. Jorge Otero-Pailos zkoumá možnosti ochrany památek jako nové formy kulturní produkce. Rozšiřuje význam památek za hranice institucionálně chráněných objektů, stejně jako škálu tvůrčích nástrojů, jakými zjevovat, a tedy i chránit paměť. Texty dalších autorů jsou reakcí na témata a otázky, které Jorge Otero-Pailos ve svých úvahách předkládá, někdy reagují adresněji, jindy jsou pro ně spíše iniciační. Zkoumají možné uplatnění podobných přístupů a zkušeností ve specifikách zdejšího prostředí a doplňují je o vlastní pohledy na problematiku, osobní postoje, náměty či příklady z praxe. Publikace obohacuje diskuzi na téma památkové péče o širší možnosti vnímání pojmů památka a její ochrana, a to zejména v oblasti začlenění památek do současného života.
Křest knihy proběhl 31. května 2022 v 19.00 v CAMPu.
Plánování Prahy. Historie Útvaru hlavního architekta 1961–1994
Autoři: Martina Koukalová, Milan Kudyn, Eva Novotná
Editorka: Martina Koukalová
Grafický design a ilustrace: Anastasia Vrublevská
Vydáno: IPR Praha, 2021
Právě vyšla první kniha vydaná pod záštitou redakční rady a nově vzniklého nakladatelství IPR Praha! Kniha Plánování Prahy přibližuje systém dobových plánovacích a stavebních organizací a průběh prací od náčrtu územního plánu až po realizaci. V širším kontextu pojednává o historii Útvaru hlavního architekta, jež má dnes svého pokračovatele v IPR. Během druhé poloviny 20. století prošla Praha nejradikálnější urbanistickou proměnou ve své mnohasetleté historii. Získala tak současnou podobu, která se všemi klady i zápory denně ovlivňuje život každého Pražana. Dokážeme však říci, jak v hlavním městě probíhalo územní plánování? Kdo stál za výstavbou rozsáhlých panelových sídlišť, rozhodoval o jejich rozmístění či řešil problémy s rostoucí dopravou?
Kniha sestavená třemi historiky architektury a urbanismu – Martinou Koukalovou, Milanem Kudynem a Evou Novotnou – pomáhá čtenáři zorientovat se ve složitém systému dobových plánovacích a stavebních organizací. Prostřednictvím bohaté obrazové přílohy rovněž přibližuje průběh prací od náčrtu územního plánu až po jeho realizaci. Především však v širším kontextu představuje dějiny Útvaru hlavního architekta – organizace, která sehrála v novodobém pražském urbanismu zásadní roli a jež má dnes svého pokračovatele v Institutu plánování a rozvoje (IPR). Kniha podrobně shrnuje práci této významné organizace. Potřebné a často překvapivé informace v ní však najdou nejen odborníci, ale i zájemci o novodobé dějiny hlavního města.
Řízení a správa města
Autor: Tomáš Hudeček
Vydáno: ČVUT – Masarykův ústav vyšších studií, 2019
Třídílná publikace Řízení a správa města popisuje podstatu fungování měst a jejich správy. Je výsledkem práce autora v letech 2014–2019 a jedním z výstupů grantu TL01000423 Zkvalitnění systémů a procesů výstavby v Praze: Dostupné bydlení podpořeného Technologickou agenturou České republiky v letech 2018–2020 a zpracovávaného konsorciem ČVUT, Headhand architekti, s. r. o., a IPR Praha. Text bylo možné v takto rozsáhlé a ucelené podobě zpracovat a následně vydat díky mnoha konzultacím s experty pražského Institutu plánování a rozvoje a jejich velmi podrobným a kvalitním datům.
První díl knihy zasazuje fenomén měst do kontextu vývoje naší reality, přírody a společnosti. Snahou je popsat obecný rámec pro lidská rozhodnutí v našem světě.
Druhý díl podrobně popisuje podstatu lidských rozhodnutí a umisťuje je do řídících vrstev města – městské samosprávy a městské administrativy. Kniha je koncipována mj. jako studijní opora pro studenty oborů urbanismu, geografie, architektury, managementu, městského inženýrství či veřejné správy a dalších.
Třetí díl, případová studie Prahy, je populárně-naučným textem poukazujícím na největší problémy správy milionového města, na faktickou nemožnost řízení města způsobenou částečně obecnými trendy vývoje, popsanými v první knize, v Česku navíc posílenými špatně nastavenou legislativou a z ní vycházejícími příliš úzkými mantinely rozhodování, popsanými v knize druhé. Závěr třetí knihy je věnován krizovému řízení města v době vyhlášeného nouzového stavu a vychází ze zkušeností autora z dob povodní v Praze roku 2013.
Hustota a ekonomika měst
Autor: Tomáš Hudeček a kol.
Vydáno: ČVUT – Masarykův ústav vyšších studií, IPR Praha, Pavel Hnilička Architekti, s. r. o., 2018
Kniha Hustota a ekonomika měst srovnává na konkrétních příkladech souvislost mezi hustotou osídlení a náklady na veřejnou infrastrukturu. Cílem publikace bylo vytvořit podklad pro kvalifikované rozhodování odpovědné samosprávy o rozvoji svého území. Další využití jistě nalezne odpovědná státní správa a urbanisté. Organicky rostlá, bloková, smíšená či modernistická zástavba není rozdílná jen z pohledu urbanistické struktury, nýbrž i z pohledu ekonomického a samozřejmě i sociálního. Výzkum srovnává z různých úhlů pohledu celkem sedm struktur, které jsou charakteristické odlišným množstvím veřejných prostranství, parků, počtu obyvatel, výměry komunikací, chodníků a další infrastruktury. Výzkum ukazuje, že vyšší hustota obyvatel přináší sice vyšší náklady na plochu, ale v přepočtu na obyvatele znamená pro město nemalé úspory. Zásadním zjištěním je, že tento vztah není lineární a zakřivuje se okolo hustoty sto obyvatel na hektar, která bývá označována jako udržitelný model městka krátkých vzdáleností. Kniha vznikla jako výsledek spolupráce širokého autorského týmu složeného z expertů ČVUT – Masarykova institutu vyšších studií, Institutu plánování a rozvoje, architektů a ekonomů, který úspěšně získal a následně realizoval grant podpořený Technologickou agenturou České republiky. Příklady jednotlivých typů zástavby v hlavním městě Praze bylo možné zpracovat díky velmi podrobným a kvalitním datům Institutu plánování a rozvoje.
Hustota a ekonomika měst – certifikovaná metoda
Autor: Tomáš Hudeček a kol.
Vydáno: ČVUT – Masarykův ústav vyšších studií, IPR Praha, Pavel Hnilička Architekti, s. r. o., 2018
Metodika je výstupem grantu č. TD03000280 Moderní a efektivní plánování: Hustota a ekonomika měst, financovaného Technologickou agenturou České republiky (dále jen TAČR). Metodika byla vypracována konsorciem tří subjektů, a to Českého vysokého učení technického, architektonickou kanceláří Pavel Hnilička Architekti, s. r. o., a Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Cílem metodiky je zvýšit kvalitu rozhodování měst, a to v oblasti jejich územního rozvoje a hospodaření se zdroji. Města (a obce) dostávají do ruky podrobné vyčíslení běžných a kapitálových nákladů na technickou infrastrukturu, veřejnou zeleň, osvětlení, ulice i chodníky a další základní statky spojené s jednotlivými typy urbanistických struktur. V předkládané metodice jsou popsány možné přístupy jejího využití v praxi rozlišující možné role města a soukromých investorů. Jejich výčet je však pouze orientační, neboť v praxi může nastat situací mnohem více.
Ke stažení zde