Metropolitní plán má za cíl vytvořit z Prahy město pro lidi
Zkostnatělý přístup funkčního pojetí plánu, praktikovaný od sedmdesátých let minulého století, má být nahrazen pojetím, ve kterém budou na prvním místě struktura a charakter města. Jednou z klíčových otázek, jak ukázal úvodní panel konference o rozvoji Prahy po roce 2016 pořádané platformou Leading Minds Forum, jejímiž organizátory jsou deník Mladá fronta E15 a společnost DDeM, je míra regulace.
„Územní plán, který je velmi přísný, je zároveň velmi nestabilní," poukázal Hudeček na množství změn, průběžně schvalovaných ve stále ještě platném plánu. Za minulé volební období bylo navrženo na tři tisíce změn. Právě dosavadní praxi, kdy investoři a developeři tlačí na dílčí změny, týkající se povolené zástavby území, Hudeček od svého loňského nástupu na magistrát ostře kritizuje. Poukazuje přitom na korupci, která nahodilé změny územního plánu provází.
Jednodušší Metropolitní plán má stanovit pouze maximální možnou zátěž v lokalitě. Barevné plochy už nebudou určovat konkrétní funkční využití území. „Jednotlivé zátěže budou vrstveny, to znamená, že plocha s vyšší zátěží samozřejmě umožňuje zátěž nižší," připomněl Hudeček. K některým územím pak bude pořízena podrobnější dokumentace.
Hudečkovým oponentem v pohledu na potřebnou míru regulace je náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Podle něho ani Metropolitní plán prostor pro korupci nevymýtí. Rigidní dokument je složitější aktualizovat, ale dává větší jistotu majitelům nemovitostí, že v jejich lokalitě nebude docházet k živelným změnám. „V případě malé regulace pak investoři mohou obtížně předvídat, jak ten který úřad bude rozhodovat. Takový plán také hůř ochrání zájmy vlastníků pozemků i samotných občanů," míní Kalous.
S nadhledem bez přehlížení
Dalším tématem je rozvržení kompetencí mezi magistrát a jednotlivé městské části. „Každé rozhodování by se mělo odehrávat na co nejnižší úrovni, co nejblíže lidem. Nicméně v případě územního plánu je dáno stavebním zákonem, že celek musí dělat město. Pro udržení celkové koncepce rozvoje města je nezbytné, aby si základní pravomoci ponechalo Zastupitelstvo hlavního města Prahy," zdůraznil Hudeček. Podněty ale podle něho musí přicházet z městských částí. Jak ve svém příspěvku poznamenal jednatel Klubu Za starou Prahu Richard Biegel, jednotlivé čtvrti mají každá svoji logiku uspořádání. „Praha má množství horizontů, rozmanitost, která vznikala ve vrstvách," vysvětlil Biegel.
Vedoucí týmu pro přípravu Metropolitního plánu, architekt Roman Koucký zase vyzdvihl, že při rozvíjení města je mimořádně důležité sledovat jej jako celek: „Máme příliš fragmentované rozhodování. Hranice měst stanovilo rozmařilé 20. století. Úkolem 21. století je hranice udržet a smysluplně je naplnit."
Důraz na kompaktnost města a jeho rozrůstání dovnitř, nikoliv na vnější rozmělňování, kladli ve svých vystoupeních také architektka a vedoucí nově vytvořené kanceláře veřejného prostoru na Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (URM) Pavla Melková i architekt Pavel Hnilička, působící na URM jako vedoucí pracoviště pro územní a stavební standardy. „Veřejný prostor musí vybízet k pěšímu provozu a pobývání ve městě, které pak není jen koridorem sloužícím k průchodu odněkud někam," uvedla Melková. Kompaktní město vstřícné pro pěší, jako je například Vídeň, také méně trpí zátěží z automobilové dopravy. Na přetíženost Prahy v této souvislosti poukázal Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat: „Systém dopravy není dotažen do té podoby, aby byl plně funkční."
Proces zahájen
Pořizování Metropolitního plánu odstartovalo na podzim jeho zadáním. „V prvním kvartálu příštího roku by mělo být zpracované," řekl Hudeček. Po následném projednání by mělo být na podzim 2013 zadání schváleno.
„Současně budou probíhat přípravné práce na návrhu územního plánu, abychom po schválení zadání neztráceli čas a mohli začít intenzivně pracovat na návrhu," dodal Hudeček.
V září rovněž zahájila činnost Kancelář metropolitního plánu při URM, kterou vede architekt Roman Koucký. Pracuje v ní dvacítka lidí. Odbornými garanty týmu jsou Martin Kubeš, Jan Špilar a Petr Hrdlička, kteří s Kouckým už dříve spolupracovali v oblasti urbanismu. Do konce roku má kancelář připravit detailní metodiku plánu, inventuru podkladních výkresů a spolupracovat na zadání plánu.
Celý proces vytváření plánu slibuje URM dokumentovat a průběžně zveřejňovat. Nový územní plán bude opět v měřítku 1: 10 000, nikoliv Hudečkem původně plánovaných 1: 25 000, s čímž nesouhlasilo ministerstvo pro místní rozvoj. Pro nestabilizovaná území jednotlivých městských částí vzniknou další plány v podrobnějším měřítku 1: 5000 a pro velká rozvojová území mají být vytvořeny regulační studie v měřítku 1: 1000.
Vstřícnější web a infocentrum
Počátkem října URM dokončil nový portál územního plánování uppraha.cz, jenž má sloužit jako komplexní zdroj informací o vzniku Metropolitního plánu i jako podklad pro odborné práce, a to jak široké veřejnosti, tak projektantům, pracovníkům státní správy a samosprávy či studentům. Kromě zpráv o historii, současnosti a budoucnosti městského plánování web poskytne i praktické informace o aktuálních stavebních uzávěrách.
Předešlé stránky byly podle magistrátu složité a uživatelsky nepřehledné. „Naším cílem je, aby se o další vývoj města Pražané více zajímali a zohlednili jej například při koupi nemovitosti. Nový dům totiž není jen interiér, exteriér a pozemek, ale i blízké okolí, které se může za několik let pozměnit," vysvětlil zástupce ředitele URM Kamil Kubiš. K dispozici jsou také různé vyhlášky, regulativy, výkresy, změny nebo jednotlivé úpravy územního plánu. Informace a obecná pravidla rozvoje území včetně textů a výkresů obsahuje sekce Zásady územního rozvoje. Web obsahuje také kompletní strategický plán města.
Příští rok na jaře má být otevřeno informační středisko, které bude představovat vize Prahy. Veřejnosti by mělo na praktických příkladech vysvětlovat, co je možné z územního plánu vyčíst. Praha už podobné středisko má, nyní sídlí ve Škodově paláci. Podle Kouckého je ale informační servis potřeba zlepšit.
Příprava Metropolitního plánu
Co už proběhlo:
- zrušení předchozího konceptu územního plánu
- zahájení změny obecných technických požadavků na výstavbu pro hlavní město
- vznik Kanceláře metropolitního plánu na URM
Co je v procesu:
- příprava inovovaného zadání
- transformace URM