Praha se dlouhodobě potýká s otázkou financování strategických infrastrukturních investic a dalšími aspekty fungování města. Cílem analýzy „Chudé město pražské? Veřejné finance Prahy v českém a mezinárodním kontextu“ je přispět k lepšímu pochopení problematiky veřejných financí, infrastrukturních investic, ekonomické situace a postavení Prahy v rámci České republiky a Evropy. 

Z hlediska globálního indexu míru je Česká republika na 7. pozici. Praha je mezi vybranými 178 světovými metropolemi 28. nejbezpečnější město. Jak jsme na tom z hlediska hospodářského růstu, míry nezaměstnanosti a počtu podnikatelů? A kolik ve srovnání s EU dáváme na výzkum, vývoj a školství?

Praha je hospodářským, vědeckým, vzdělanostním, kulturním a politickým centrem České republiky. Analýzy sledují inovační potenciál celkem 51 pražských podniků (jejich prostředí, rozložení na území města, výzkum, vývoj a míru rozhodovací autonomie) a přinášejí zprávu o tom, jak si hlavní město stojí z hlediska veřejných výzkumných institucí nejen ve srovnání se zbytkem republiky, ale také s vybranými evropskými regiony. 

Jaké je finanční zdraví provozoven napříč městskými částmi metropole? Existují v Praze zóny, v nichž se koncentrují podniky s nadprůměrnými nebo naopak podprůměrnými výsledky? Aktualizovaná analýza z roku 2021 porovnává situaci mezi roky 2017 a 2021 a snaží se odpovědět na otázku, jak se zatím projevuje pandemie Covid-19 na finančním zdraví pražských provozoven.

Podnikatelská struktura Prahy je oproti jiným evropským městům poměrně specifická - mimořádně vysokým počtem samostatně vykazovaných firem. Analýza se týká mikro, malých a středních podniků. Jaké je jejich prostředí z hlediska rozložení v prostoru města, převažující činnosti a počtu zaměstnanců? A jak si vedou v porovnání s jinými regiony EU?