Rozšíření hřbitova v Hostivaři - ostatní návrhy
2. místo - Autorský tým: Ing. arch. Alexander Kotačka, Ing. arch. Eva Pyková, Vít Beran DiS., Bc. Martin Král
Porota oceňuje přirozený způsob, jakým se krajina integruje do řešeného území. Otevřený koncept by umožňoval potřebné modifikace a život v čase. Jedná se o krajinnou architekturu, která se vyznačuje velkou působivostí. Z ústřední cesty vybíhají paprsky vytvářející tu intimní, tu propojená místa. Návrh nedostatečně reflektuje přítomnost poměrně hlučné komunikace. Tichá krajina by byla z její strany neustále atakována. Tento problém je však řešitelný. Hlavní nedostatkem návrhu je skutečnost, že při realizaci 1. etapy, tedy malé části projektu, by z celku zbylo pouhé torzo. Navržený koncept by zůstal nečitelný. Porota oceňuje ideu kaple, byť je umístěna mimo řešené území. Jedná se o dominantu, která vytváří přirozený uzel, těžiště i vstupní bránu. Z návrhu nevyplývá, jakému ritu by sloužila, ale přináší do řešení další důležitý rozměr.
2. místo - Autorský tým: Ing. arch. Martin Kvitkovský, Mgr. art. Martin Varga, MArch. Daniela Majzlanová, Ing. arch. Pavol Husár
Porota oceňuje celkový konceptuální přístup a originálnost myšlenky, kterou se návrh výrazně liší od ostatních. Spíše než cílovou podobu hřbitova přináší strategii jeho postupného rozvoje. Jedná se o otevřený koncept umožňující více budoucích podob hřbitova. Přesvědčivým způsobem pracuje se systémem moduloru, ať už v základním rastru, nebo ve zcela novém revolučním způsobu pohřbívání. Kapacita hřbitova by byla díky užití modulů obrovská. Nabízí tak alternativu odlišnou od původního zadání, a tou je možnost zřídit centrální pohřebiště, které ale není dostatečně urbanisticky a krajinářsky prověřeno. Návrh reaguje na širší kontext „velké Prahy“ a přilehlých sídlišť. Jelikož je prostor vyplněn pouze jedním systémem pohřbívání, vznikají obavy, zda by se takto razantní změna ujala a zda by bylo řešení v tomto rozsahu životaschopné z pohledu uživatelů. Modulovost, v níž spočívá síla návrhu, je ale zároveň i její slabostí. Postupně by se mohla dostavit jistá schematičnost a stereotypnost, která by při vyšší hustotě modulů stírala tragickou jedinečnost každé smrti.
3. místo - Autorský tým: Ing. arch. Jan Foretník, Bc. Tereza Novotná
Návrh pracuje s klasickým modelem hřbitova s pravidelnou strukturou hrobových míst. Tento model zároveň radikálně rozděluje cestou – trasou obehnanou zdmi, která navazuje na dnešní pěšinu procházející celým pozemkem. Vytváří se tak napětí mezi pravidelnou strukturou a organickým nepravidelným tvarem. Řešení umožňuje svébytné průhledy a vytváří místa, která svým způsobem nutí procházející k zastavení. Zároveň se nelze ubránit dojmu, že se může jednat jen o jakési gesto. Odhadované investiční náklady byly ze strany autorů návrhu podhodnoceny.
Odměna - Autorský tým: Ing. Vladimír Sitta, Ing. arch. Vít Rýpar
Porotu přesvědčila jednoznačnost myšlenky zářezů do krajiny. Ukládání zesnulých se odehrává v zemi, sestupuje se k nim a po rozloučení s nimi se opět vystoupí na povrch, do volné krajiny. Ve stísněných podmínkách mezi hřbitovní zdí a komunikací se však nachází prostor jiného charakteru než je volná krajina a koncept by zde ve skutečnosti nemusel vyznít tak přesvědčivě, jak je navrhován. Koncept zároveň doporučuje odstranění novostavby technického zázemí, což je v současné době nereálné.
Odměna - Autorský tým: MgA. Vít Šimek, Ing. arch. Jiří Ksandr
Porota oceňuje myšlenku rozptylové loučky pojaté jako tradiční sad v uzavřeném prostoru, která by mohla přinést inovaci tohoto druhu pohřbívání. Ovocná zahrada je historickou stopou ovocného sadu, která je zde připomenuta. S ohledem na hlučnost komunikace a okolí hřbitova návrh definuje vlastní hranu pozemku a vytváří na ní dvouplášťový pás - meziprostor, který plochu sadu vymezuje. Návrh jako jediný klade důraz na propojení stezkou pro pěší směrem k hradišti a jasně označují konec řešeného území. Území určené pro další rozvoj hřbitova považuje porota za nedostatečně a formálně řešené.