Designérská soutěž na městský mobiliář - ostatní návrhy
Návrh č. 1 - Autorský tým MgA. Roman Vrtiška, MgA. Vladimír Žák
Odpovědí na různorodé potřeby města není jednotlivý prvek, ale jednotný konstrukční systém všem prvkům společný.Chytrá horákyně, univerzální i specifický, jednotný i individuální, jednoduchý i rafinovaný, funkční i estetický. Stavebnice umožňující reagovat na všechny situace.
Návrh č. 2 - Autorka BcA. Sabina Žáková
„Mobiliář je nábytkem obývacího pokoje města“. Nejen díky této větě jsem se v projektu nechala inspirovat modulární sedací soupravou, která má lidem evokovat jejich domov a umožnit pohodlí exteriéru. Proto se klíčovým slovem v návrhu městského mobiliáře pro hl. m. Prahu stala pohodlnost, funkčnost a modulárnost mobiliářů. Snažila jsem se, aby všechny typy mobiliářů dokázaly splynout s každým prostředím a navázat na něj. Z toho důvodu jsem vytvořila prvky městského mobiliáře, které se dají seskupovat, nebo naopak rozmístit samostatně, což městu umožňuje naplnit potřeby vycházející z prostoru hlavního města. Městské mobiliáře jsou navrženy v kombinaci materiálů beton a kov.
Návrh č. 3 - Autorka M.Arch Jana Mercogliano ve spolupráci s Václavem Minaříkem
Praha je kronikou nepřeberného množství stavebních slohů a přivítá každý rok velké množství návštěvníků. Při výběru řešení pro Pražský mobiliář jsme si uvědomovali, že nábytek bude rozmístěn na různá veřejná prostranství. Upřednostnili jsme geometrickou jednoduchost a materiálovou vzdušnost. Hledali jsme řešení, které by nerušilo kompatabilitu okolí, stalo se do jisté míry svými liniemi dominující a zároveň bylo součástí různorodé směsice okolních stavebních slohů. Při konečném výběru návrhu jsme se zaměřili na maximální pohodlnost pro konečného uživatele, cenu a dostupnou výrobu, nadčasovou bytelnost působící lehce, která zapadá do daného pražského prostředí.
Návrh č. 4 - Autorský tým Ing. arch. Lenka David, doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš
Návrh respektuje charakter veřejného prostoru v Praze. Masivní profily prvků působí solidně a nadčasově jako Praha sama. Dřevěný hranol bude fungovat po desetiletí bez újmy na funkci a estetice, betonový nosný prvek ještě déle. Materiály budou ošetřeny bezbarvým nátěrem, přirozené stárnutí je žádoucí, sterilita by vyzívala k vandalismu. Koncept klade důraz na variabilita řešení a to rozměrového i materiálového, v lokalitách vyžadujících kvalitnější materiály lze beton nahradit kamenými kvárdy napojenými čepy a v rozsáhlích parcích beton nahradit dřevem. Mobiliář se na sebe nesnaží upoutat pozornost, jeho účelem je nenápadně splynout s veřejným prostorem a nabídnout lidem své služby.
Návrh č. 5 - Autor Ing. Marek Pavlík
Cílem návrhu bylo vytvoření nových prvků městského mobiliáře pro město Praha. V návrhu šlo o vytvoření pěti tvarově příbuzných prvků s různými funkcemi, které nevtíravě zapadnou do Pražských ulic. Důležitou myšlenkou návrhu bylo vytvořit mobiliář se stejným způsobem kotvení a použitím minimálně jednoho důležitého společného identifikačního prvku.V případě mého návrhu šlo o použití nerezové pásoviny 8x100mm jako nosné části každého prvku z charakteristickým obloukem v místě ohybu a univerzálním kotevním šroubem s aplikovaným logem města Praha.
Návrh č. 6 - Autor Bc. Eduard Seibert ve spolupráci s Ing. arch. Jiřím Pokorným a Bc. Mirkou Baklíkovou
Odpovědí na různorodé potřeby města není jednotlivý prvek, ale jednotný konstrukční systém všem prvkům společný.Chytrá horákyně, univerzální i specifický, jednotný i individuální, jednoduchý i rafinovaný, funkční i estetický. Stavebnice umožňující reagovat na všechny situace.
Návrh č. 8 - Autorský tým Ing. arch. Hana Havlová, Ing. arch. Kateřina Kolková
Z touhy vměstnat do několika prvků grácii a eleganci Prahy, vyjádřit respekt a lásku k historii a zároveň otevřenost k pokroku a budoucnosti, vznikl tento návrh série městského mobiliáře.
Inspirace :: Pražké mosty :: Oblouky :: Vltava :: Proudění :: Plynulost
Zameření :: Jednoduchost :: Jemnost :: Elegance :: Ergonomie :: Detail :: Aplikace nových materiálů :: Kontext historického města
Návrh laviček navazuje na historickou tradici dřevěných laviček, kterou kombinuje s elegantními liniemi tenkostěnné UHPC betonové konstrukce jež přináší nové možnosti dimenzování prvků. UHPC beton je pojícím prvkem celé série – počínaje lavičkou, přes koše až po stojany na kola.
Materiál: UHPC beton, ocel, dřevo
Návrh č. 9 - Autorka Ing. Petra Mlejnková ve spolupráci s Myo Interiors
Nové prvky pražského mobiliáře jsou navrženy tak, aby nerušily historické dědictví Prahy a dodaly jí moderní nádech. Jednotlivé prvky plní praktickou i estetickou funkci, a to jak samostatně tak v kombinaci s ostatními prvky setu. Jejich ergonomické parametry zohledňují pohodlí občanů všech generací. Lavičky jsou vhodné i k delšímu posezení, koše jsou dimenzované pro prostředí velkoměsta a stojan na kola umožnuje uzamčení rámu kola. Materiály byly zvoleny tak, aby umožňovaly volnost designu, byly robustní, lehce dostupné a materiál pro sedací část laviček nepřebíral rychle okolní teplotu. Výsledná kombinace vláknobetonu a spárovky splňuje zmíněné požadavky a zároveň působí esteticky.
Návrh č. 10 - Autor Ing. arch. Jiří Dostál ve spolupráci s Arq. Karen Olivera Perez
Mobiliář pro Prahu je vytvořen s důrazem na detail a materiál. Praha, město různorodých arch. stylů vytváří jedinečnou atmosféru. Na této atmosféře se významně podílí různorodost materiálů a jejich zpracování. Právě tato různorodost s důrazem na detail byla inspirací pro návrh mobiliáře. Navržený mobiliář má mít schopnost stávající atmosféru historické Prahy nejen dotvářet, ale v případě potřeby a v určitých místech i vytvářet, a ne na ní pouze parazitovat tak, jak je to běžné u mnohých moderních architektonických a designérských počinů. Velkou inspirací je kubismus a také technické prvky městského vybavení jako kanalizační poklopy, stožáry lamp pouličního osvětlení a zábradlí.
Návrh č. 11 - Autorský tým Ing. arch. Tomáš Vích, Zdeněk Skála
Univerzální set pražského veřejného mobiliáře „VÁŽKA“, spiritus agens fraktální geometrie samoorganizující se hmoty zrcadlí slunce a řeku, baroko a nebe.
Návrh č. 12 - Autor David Matoušek
Předmětem této práce je návrh městského mobiliáře do ulic Prahy. Navržené kousky reagují na prostředí, ve kterém by se vyskytovaly a respektují uživatelské a ekonomicky provozní požadavky. Použité materiály jsou na českém trhu dostupné, a proto výroba není komplikovaná. Navržené prvky eliminují negativní jevy spojené s užíváním nebo vandalismem. Povrchy umožňují snadnou údržbu a neposkytují prostor pro grafické vyjádření kolemjdoucích, ani propagační plochy. Prvky je možné instalovat v sestavě na jednom místě i samostatně. Jednotlivé kusy mobiliáře jsou pojednány v podobném vzhledu. A to materiálově i tvarově. Součástí návrhu jsou lavičky ve třech provedeních, uliční koše ve dvou provedeních a stojan na jízdní kola.
Návrh č. 13 (vítěz) - Autorský tým Artěl, spol. s.r.o. prof. MgA. Michal Froněk, prof. M.A. Jan Němeček ve spolupráci s Alešem Kachlíkem
Jednotlivé prvky záměrně nejsou důsledně tvarově sjednoceny. Vizuálně je ale spojující materiálové, konstrukční a barevné principy, což přináší kompaktní estetický výraz při zcela rozdílných funkcích. Přílišné lpění na formální jednotě přináší v reálných situacích víc problémů než výhod. Ve skutečnosti předměty fungují víc k kontextu dalších, již existujících, a přitom formálně odlišných prvků. Koncepce lavičky navazuje na tradiční poválečný český parkový typ. Její evoluce přinesla sofistikovanější konstrukci, kvalitnější materiály a především lepší ergonomii. Koše navazují na řešení lavičky svou střídmostí a záměrně neurčitou dobovostí. Měkce geometrické tvarosloví vycházející vyházející z kruhu a oválu usnadňuje instalaci v nejrůznějším architektonickém kontextu.
Návrh č. 14 (2. místo) - Autorský tým MgA. Eduard Herrmann, BcA. Matěj Coufal ve spolupráci MgA. David Karásek
Návrh nenápadně zapadá do Pražské metropole a splývá s různorodou architekturou. Na první pohled působí konvenčně, při bližším zkoumání ale vyniká výrazný a elegantní detail.Technologie lití do forem umožňuje dosáhnout neotřelého tvarosloví, zároveň litina jako tradiční materiál nejlépe komunikuje s pražským prostředím. Litinu doplňuje litý konstrukční beton (kapacitní koš) a vstřikovaný plast (m. koš). Použité materiály jsou dostatečně houževnaté aby odolali každodennímu používání. Přitom se však vzájemně doplňují. Při sériové výrobě vychází odlitky ekonomičtěji než konvenční metody. Počáteční investice do forem se může zdát vysoká, ale v produkci do celé metropole se mnohonásobně vyplatí.
Návrh č. 15 (3. místo) - Autorský tým MgA. David Karásek, MgA. Daniel Golík
Pražská dlažba je fenomén. Pravoúhlá síť ale ne zcela. Je vyskládána z tisíců oblých kostek a stala se výtvarným východiskem pro řadu městského mobiliáře Square. Rovné linie se zaoblením jako na kočičích hlavách jsou jednotícím motivem všech prvků. Měly by působit v ulicích Prahy tak přirozeně jako ta dlažba. Originálně ale z naprosto běžných ocelových polotovarů tvarovaná lavička, tvarově pevná ale bez jediné ostré hrany. Odpadkový koš, po jehož těle měkce klouže světlo z jakéhokoliv úhlu pohledu. Není to však žádný valoun, má stabilitu dlažební kostky. Stojany na kolo připomínající zaoblené rámy oken. Navržené ve třech různých proporcích a tak se dají skládat v hravější celky.
Návrh č. 16 - Autorský tým MgA. Eduard Herrmann, BcA. Matěj Coufal ve spolupráci s MgA. Davidem Karáskem
Prvky mobiliáře jako praktické a elegantní doplnění pražského veřejného prostoru. Návrh má působit sice konzervativně, přitom však spontánně, a nenápadně tak splynout s městem. Cílem tohoto návrhu je nabídnout obyvatelům i návštěvníkům Prahy moderní provedení městského mobiliáře vyrobeného tradiční technologií s vysokou užitnou hodnotou. Prvky sjednocuje slitina hliníku, která esteticky sedí do pražského veřejného prostoru. Hliník je možné znovu přetavit a opětovně použít v případě recyklace. Slitina umožní jemné tvarování a případné vsazení pražského loga formou reliéfu. Takto logo nijak neporuší celkový estetický vjem. Povrchy slitin jsou opatřeny nástřikem práškového vypalovacího laku. Barevnost je sjednocena do tmavě šedé (RAL7022) opět z důvodu nenarušení pražského panoramatu.
Návrh č. 17 - Autorský tým Marek Šesták, Adam Štok, Michal Sojka
Praha se vyjímá rozmanitostí a množstvím stavebních slohů, jež bez problémů existují vedle sebe. Je doslova učebnicí slohů. Právě nezaměnitelný charakter města a jeho veřejného prostoru, který je jeho nedílnou součástí se snaží tento návrh podpořit svým jednoduchým a čistým tvaroslovím. Návrh nemá za cíl zaujmout lacinou extravagancí či jinak se projevit na úkor veřejného prostoru a jeho kvality. Cílem byl mobiliář, který svým nenásilným vzhledem okolí neruší, naopak doplní. Díky střídmosti a čistotě mobiliář zapadá do každého parku, městského i reprezentativního, nebo obytného prostředí. U sedacích a opěrných částí lavičky je použito dřevo, jako materiál, který svými vlastnostmi je člověku blízký, na rozdíl od kovu a různých náhražek, příjemný. Plný kus dřeva, jak je použit ve variantě lavičky klade důraz na splynutí lavičky s okolím. Velká plocha dřeva je samozřejmě náchylná k vandalismu, ale myšlenka celého konceptu je odrážet prostředí, ve kterém se nachází, žít vlastním životem spojením s ním, stárnout a měnit se časem. V chytrých a tvarově prostých detailech, které mobiliář skrývá, je jeho kouzlo. Stejně jako po celé Praze tak i zde můžeme vidět střídající se tvarosloví oblých a hranatých tvarů.
Hlavní motiv koncepce výsledného návrhu vychází z principu odebrání hmoty – vložení hmoty a zaoblení vnější hrany. Vložením dřevěného sedáku a opěráku do konstrukce lavičky při zachování tloušťky obrysu. Díky zaoblení vnější hrany vzniká různý profil konstrukce.
Stejně jako estetika, jsou důležitějšími faktory funkčnost, stabilita a nároky na údržbu, které návrh splňuje. Jednotlivé prvky je možné ukotvit do země, nebo šrouby.
Návrh č. 18 - Autorský tým MgA. David Karásek, Ing. Viktor Šašinka
Unikátní atmosféru Prahy jako města prolínání mnoha architektonických vrstev symbolizují nejlépe ta místa kde se v jednom celku ukazuje nové ve starém. Emau je inspirován stavbami jako je Emauzský klášter po své novodobé dostavbě. Měkké modelované tvary všech prvků nejsou agresivní ale neztrácejí tektoniku, jemná prolomení a detaily ukazují ušlechtilost a citlivost k okolí. Přesně tak aby Prahu i při vší své služebnosti ozdobily.
Lavička s bočním profilem v ušlechtilé křivce, dřevěné lamely rafinovaně seřezány pod úhlem. Koš s pláštěm z hliníkových profilů s jemně vtlačenými kanelurami, horní kryt z litého kovu se stejným motivem. Stojan na kola je malou městskou skulpturou, plně funkční, bezpečný a krásný.
Návrh č. 19 - Autorský tým MgA. David Karásek, Ing. Viktor Šašinka
Vzít dvě na koso postavené tyče a zkřížit je. Pocta starému řemeslu a zároveň forma, která k městu s viditelnou historií patří. Napadnou nás staré kované mříže, připomeneme si venkovní nábytek třeba v některé z malostranských zahrad. Přiznaná, skoro funkcionalistická stavebnost; co vypadá, že nese, skutečně nese.
Charakteristická silueta lavičky s výrazným křížením na podnoži se může stát skutečným pražským fenoménem. Vypadá jednoduše ale má celou řadu propracovaných detailů od napojení opěradla nebo područky až po zajímavě ukončené polozapuštěné dřevěné latě. Koš zcela vědomě navazuje na dnes nejběžnější typ z pražských ulic a stojan na kola střídmě rozvíjí tvarosloví lavičky a vypadá jako by byl zhotoven starým kovářským mistrem.
Návrh č. 20 - Autorský tým Ing. arch. Karel Adamec, Ing. arch. Jan Foltýnek
Městský mobiliář by měl plnit svou užitnou funkci a zbytečně na sebe nestrhávat pozornost. To ovšem neznamená, že nemá být sám o sobě krásný. Přesto že návrh sleduje především užitnou a praktickou funkci, což dalo vzniknout konceptu opakujícího se konstrukčního prvku, který v různých obměnách slouží jako základní konstrukce všech složek mobiliáře, klade návrh důraz i na krásný materiál a kultivovaný detail. To je sice bohužel často věc, která je oku běžného pozorovatele skrytá, ale o to je pro návrh zajímavější, neboť jde o krásu, kterou je potřeba hledat, stejně jako je to v případě zvolené minimalistické konstrukce,
která se snaží být krásná svojí jednoduchostí a proporcemi.
Návrh č. 21 - Autorský tým Atelier MONarch, s.r.o. - Ing. arch. Marcela Plachá ve spolupráci s Ing. Janem Plachým
Mobiliář je navržen jako set komponentů ve dvou materiálových řadách - kov a beton - různě využitelných a vzájemné kombinovatelných. Na obě varianty laviček je možné připevnit opěradla (ocelové výpalky) různého designu, která umožňují osadit lavičky ve vzhledu odpovídajícímu danému prostředí. Odpadkové koše jsou v obou variantách opatřeny reliéfním logem města. V částech ocelových stojanů na jízdní kola je vypálen název města v různých světových jazycích. Návrh si klade za cíl vytvořit produktovou řadu uličního vybavení vyznačující se vysokou variabilitou (umístění prvků do různého prostředí města), funkčností, odolností a možností snadné výměny poškozených dílů, v rámci jednotného stylu.
Návrh č. 22 - Autor Andrei Fabishevskii ve spolupráci s Alekseyem Sharshakovem
Návrh setu pražského městského mobiliáre obsahujícího lavičky, odpadkové́ koše a stojan na kola perfektně koresponduje jak s tradicemi a architekturou doby Karla IV, tak i s moderními tendencemi hlavního města. Každá křivka navržených objektů respektuje historii, doplňuje charakter veřejných prostranství historické části Prahy a nejednou odkazuje na moderní a progresivní styl města. Kromě toho, všechny prvky setu jsou označené erbem hlavního města. Celkový koncept návrhu je dostatečně výrazný a reprezentativní, předpokládá výrobu z jednoduchých a odolných materiálů — litiny, kamene, dřeva a oceli. Je šetrný k životnímu prostředí a snadno se udržuje.
Návrh č. 23 - Autor Ing. arch. Jan Bek
V Praze jsem vyrostl a žiji celý život a otázka pražského mobiliáře mě opravdu často jako architekta trápí. Poměrně pravidelně cestuji a rád poznávám nová místa / města. Při utváření dojmů z daného místa hraje mobiliář podstatnou roli. Jmenovitě například mohu zmínit krásné partery a elegantně sladěné lavičky a odpadkové koše ve městě Barcelona. Zde jsem se nechal inspirovat solitérním sezením pro jednu osobu.(viz návrh samotný). Proto, když se vyskytla možnost se vyjádřit k tomuto tématu, mile rád jsem se zapojil. Návrh jsem pojal decentně tak, aby např. lavička byla důstojným místem odpočinku pro mladé i starší generace a celkový design setu nerušil, nebyl příliš dominantní, ale naopak se snažil zapadnout jak do parku tak i do městského parteru.
Návrh č. 24 - Autorský tým Florian Zwangsleitner, Carolin Dumke
Městský mobiliář pro hlavní město Praha odráží kontrasty a krásu města. Elegantní tvar švihu a tekoucí prvky města se zrcadlí v každém městském mobiliáři znovu a tvoří jakousi kostru opakujících se motivů. Perforovaná deska s bohatým ornamentálním vzorem zrcadlí se znovu u lavice s opěradlem a košů. To udělá mobiliář jednoznačně uznávaný a odlišitelný od jiných značek. Výběr konkrétních materiálů podporují v jejich tvaru eleganci objektů, ale udělují předmětům zároveň nadčasový a odolný design.
Návrh č. 25 - Autorka Bc. Martina Loudová ve spolupráci Ing. Pavlem Loudou
Městský mobiliář je z tvarového hlediska jednoduchým funkčním prvkem, navrženým tak, aby všechny jeho části tvořily přirozenou součást okolí. Jako hlavní materiál je zvolen beton, dalšími materiály jsou ocel, kvalitní dřevo a plast. Pro celý mobiliář je hlavním sjednocujícím prvkem zejména beton a barevné ocelové části. Všechny prvky jsou navrženy tak, aby bylo jejich používání bezpečné, pohodlné a pro uživatele přirozené. Dále byl při návrhu kladen důraz na to, aby všechny části mobiliáře vyžadovaly pouze minimální údržbu a jejich montáž byla snadná a pokud možno nevyžadovala složité postupy či využití mechanizace.
Návrh č. 26 - Autorský tým MgA. Jiří Krejčiřík, MgA. Filip Mirbauer
Náš návrh mobiliáře zohledňuje umístění do rozličného prostředí města, do Prahy historické i moderní. Jednotlivé prvky jsou sjednoceny esteticky, volbou materiálů a především snahou navázat na kontext Prahy. Vytvořili jsme návrh nadčasový, nepodléhající dobovým trendům. Minimalistické tvarování vychází ze základních geometrických těles a jejich průniků. Tvarová čistota a monochromní barevnost neupoutává zbytečnou pozornost, ale dotváří podobu městského veřejného prostoru. Konstrukce prvků má celistvou formu, je bytelná a zároveň vizuálně odlehčená. Pro výrobu volíme solidní, léty ověřené materiály. Probarvený beton, jako základní konstrukční prvek, doplněný dřevem a kovem.
Návrh č. 27 - Autorský tým Ing. Jan Padrnos, Ing. arch. Viktor Jindra
Základní ideou při návrhu mobiliáře je nadčasovost řešení, která se promítá jak do zvoleného tvarosloví - tzn. je navržen moderní mobiliář, který však vychází z klasických, osvědčených archetypů jednotlivých prvků s důrazem na jejich eleganci a designové dopracování každého detailu, tak i do zvoleného materiálu – kovové části jsou vyráběny odléváním, čímž je umožněno dosáhnout větší tvarové elegance a čistoty s ohledem k respektování tradice a genia loci místa.
Právě díky designu, technologii i materiálu mohou navržené prvky důstojně dotvářet prostor i v architektonicky cenném památkovém prostředí. Při zvolení jiné povrchové úpravy se stávají i zcela soudobým prvkem v parteru moderní města.
Návrh č. 28 - Autorský tým EP studio - Štepán Barták, Mgr. Eva Šťásková, MgA. Magdalena Bartáková
Čeho jsme chtěli při navrhování mobiliáře dosáhnout?
Vytvořit design odrážející prvky typické pro město Prahu. Snažili jsme se do hlavní křivky lavičky, jakožto základního kusu celé mobiliářové sady, otisknout několik stylizovaných symbolů města Prahy. Vytvořit design založený na jednom základním tvaru, který zjednoduší výrobu a vytvoří vizuálně celistvou sadu. Sdílet mezi jednotlivými kusy sady co nejvíce vzhledových prvků, aby byla zajištěna pohledová souvislost jednotlivých kusů. Vytvořit elegantní a vzdušný mobiliář, vzhledově zcela jasný a nepříliš komplikovaný, aby se dal bez potíží používat jak v historické zástavbě, tak u soudobé architektury v nově budovaných částech města.
Návrh č. 29 - Autorský tým Klára Hanáková, Mgr. et. BcA. Lenka Lišková
Podle zadání soutěže na pražský mobiliář jsem se rozhodla pracovat pod vedením svého učitele na návrzích lavičky bez opěradla, lavičky s opěradlem, stojanu na kola, kapacitního odpadkového koše a závěsného odpadkového koše. Konstrukční prvky jsem vybírala tak, aby podporovaly jednoduché tvary celku a také dle ceny i snadné montáže výrobku. Během práce s rozměry jsem dávala pozor na ergonomii a na bezpečnost při běžném používání. Také jsem vzala v potaz estetiku a snadnou údržbu prvků. Návrhy jsem nejdříve zpracovávala formou skic. Následně jsem pokračovala v modelování návrhů v programu Rhinoceros 5.0 pro přiblížení vzhledu a dále jsem také zdokonalila velikostní poměry návrhu.
Návrh č. 30 - Autorka Bc. Marie Bendová
Návrh mobiliáře města Prahy vede k zamyšlení nad městem jako takovým. Co město charakterizuje? Jak na nás působí? Jaká je jeho historie a dnešní podoba? První úvahy o konceptu přivádí k myšlence, čím se město vymyká a liší od ostatních měst. Praha je známá jako učebnice architektury pro svou různorodost. Při procházkách ulicemi můžeme téměř v rámci jedné ulice studovat renesanční, klasicistní, funkcionalistické, kubistické fasády. I přes svou rozmanitost je však Praha stále městem tvořeným hmotou – domy, jež formují veřejný prostor.
Návrh č. 31 - Autor Ing. arch. Jan Hora ve spolupráci s MgA. Barborou Hora
Nový mobiliář se stane součástí identity města, stejně jako se jí staly tramvaje T3 nebo původní vizuální styl pražského metra. Proto jeho design musí být nadčasový, resp. měl by být nečasový. Neměl by patřit žádné konkrétní epoše, měl by se umět asimilovat ve všech městských prostředích.
Navrhujeme mobiliář, který reflektuje tyto kvality. Navrhujeme mobiliář, který přímo zve k usazení a osahání. Navrhujeme mobiliář, který na první pohled možná minete, ale stane se přirozenou součástí vašeho života, stane se vaším starým známým.
Návrh č. 32 - Autor Jan Ruffer
Cílem konceptu je vytvoření jednoduchého konstrukčního řešení vhodného do historických částí a použitelného i v běžném prostředí. Z osobního průzkumu vyplynulo, že běžný člověk se zaobírá městským mobiliářem jen zřídka kdy, pokud není něčím jiný, či interaktivní. S ohledem na to je koncept veden hravou cestou poznávání Prahy v možné rovině zachování jednoduché estetičnosti. Značně nejtěžší úkol je odpadkový koš, kde je složité navrhnout tvar tak, aby odpovídal plně všem požadavkům, které se k němu váží. Jejich počet většinou způsobí vlastnosti na úkor jiných. S několika ústupky je mé prvky vyvažují na jiné straně. Vše důležité je popsáno dále.