Studie se věnuje populačnímu vývoji a sociální struktuře obyvatel Prahy, a to v kontextu ostatních evropských měst. Počet obyvatel Prahy dlouhodobě roste, nicméně i naše hlavní město si prošlo fází populačního poklesu v 90. letech 20. století. Populační vývoj měst je silně ovlivněn ekonomickým vývojem, tvorbou nových pracovních příležitostí, dostupností bydlení, ale i celkovou kvalitou života. Dynamika populačního přírůstku se vzájemně ovlivňuje se sociální strukturou obyvatel měst. Rostoucí města obecně dosahují nižších hodnot průměrného věku obyvatel, vyššího podílu cizinců, osob s vysokoškolským vzděláním či nižšího podílu nezaměstnaných.

Studie poukazuje na významné rozdíly v životních podmínkách mezi jednotlivými sociodemografickými typy domácností, přičemž nejsilnějšími determinanty životní úrovně jsou úplnost rodiny, věk a případně počet členů domácnosti. Za důležitý faktor životní úrovně lze považovat také formu bydlení, kdy potenciálně ohroženější domácnosti bydlí v nájemních bytech. V rámci sledovaného období (2006–2014) nicméně nelze konstatovat obecný trend jednoznačného zhoršování, ale ani zlepšování životních podmínek pražských domácností.

Sídliště jsou zásadním prvkem fyzické struktury města pražského a domovem více než třetiny jeho obyvatel. Studie se věnuje hodnocení vývoje sociální struktury pražských sídlišť mezi Sčítáními lidu, domů a bytů v letech 2001 a 2011 a jeho srovnání s celopražským průměrem. Analýzy ukázala, že pražská sídliště jsou i nadále sociálně stabilními oblastmi bydlení s relativně promíšenou skladbou obyvatelstva. Jsou zde ovšem určité nepříznivé trendy jako rychlejší stárnutí obyvatel či podprůměrná úroveň dosaženého vzdělání. Analýza také prokázala relativně vysokou míru heterogenity sociální struktury mezi jednotlivými analyzovanými sídlištními celky.

Studie se věnuje hodnocení dotazníkového šetření reprezentativního vzorku obyvatel Prahy podle dvanácti tematických oblastí, jako je kvalita života, bydlení, doprava či veřejná vybavenost a správa města. Zahrnuje také průřezové (regresní) analýzy a mezinárodní srovnávání. Šetření proběhlo koncem roku 2020, přičemž navazovalo na velmi podobné z roku 2017. Hlavním závěrem je vysoká spokojenost obyvatel Prahy prakticky ve všech sledovaných oblastech. Dále jsou patrné změny ve využívání města ovlivněné opatřeními zaměřenými na omezení šíření onemocnění covid-19.

Studie se věnuje celkem osmi různým tématům, které ovlivňují kvalitu života obyvatel Prahy. V první je nastíněn demografický vývoj města, dále je věnována pozornost mobilitě obyvatel, životnímu prostředí, bydlení, sociální péči a službám, trhem práce, spokojeností obyvatel a spolupráci hl. m. Prahy a městských částí v sociálních agendách. Závěry studie potvrzují, že jsou lidé v Praze spokojeni, roste počet obyvatel a cizinců či že bydlení je stále hůře dostupné.

Analýza srovnává Prahu s devíti dalšími evropskými metropolemi z hlediska životních nákladů, finanční dostupnosti bydlení, bezpečnosti, zdravotní péče, kvality životního prostředí nebo dopravy. Obecně byla patrná vysoká kvalita života obyvatel sledovaných měst. Praha byla v pořadí deseti porovnávaných měst na sedmém místě podle míry kvality života. Nejvyšší hodnoty dosahovala Vídeň, nejnižší naopak Budapešť.

Pandemie covidu-19 zaměstnanost cizinců v Praze v roce 2020 nesnížila. V průběhu roku 2020 došlo k některým meziměsíčním výkyvům, které odrážely změny v pravidlech pobytu a možnostech ekonomiky v období pandemie. Přesto ale došlo k určitému zvýšení zaměstnanosti pracovníků ze zahraničí a poptávka po cizinecké pracovní síle i v tomto období potvrdila jejich význam pro pražský trh práce. 

Výsledky studie potvrzují, že cizinci jsou nejen významnou součástí pražské populace a nezbytným zdrojem pracování síly, ale svou strukturou podle státní příslušnosti, početností, demografickými a dalšími faktory se stávají i stabilní součástí pražské populace budoucí.

Cizinci se stali významnou a nezastupitelnou složkou zdrojů pracováních sil. Bilančně zajišťují jeho stabilitu náhradou za klesající tuzemské zdroje. Některá odvětví, resp. jednotlivé ekonomické činnosti jsou na zaměstnávání cizinců závislé, v řadě případů téměř existenčně (např. stavebnictví a pohostinství). Cizinci se stali pro Prahu nezastupitelným zdrojem pracovních sil, který je flexibilnější než tuzemská pracovní síla a přijímá některé méně atraktivní podmínky pracovního uplatnění.

Studie se věnuje vývoji počtu cizinců a jejich prostorovému rozmístění podle pražských městských části. Vývoj je hodnocen v kontextu zbytku republiky a blízkého zázemí hlavního města. Analýza je prováděna nejen podle celkového počtu cizinců, ale také podle nejčastějších zemí původu cizinců. Nejvíce cizinců bydlelo v populačně velkých městských částech – Praze 4, Praze 5 či Praze 10.

Studie se věnuje objemům a směrům dojížďky a vyjížďky do zaměstnání do/z Prahy. Datovým zdrojem je Výběrové šetření pracovních sil, realizované každoročně Českým statistickým úřadem. Dojížďka je hodnocena také odvětvové struktury zaměstnaní. Celkově dojížďka do Prahy tvoří dlouhodobě mimořádně početný „vnější“ zdroj zaměstnanosti.

Kde lidé bydlí? Kde pracují? Která místa jsou nejvíce navštěvovaná? Odkud kam lidé dojíždí? Tyto a mnohé další otázky lze zodpovědět za pomoci dat získaných z pohybu mobilních telefonů.

Digitální mapa přístupnosti budov a veřejných prostor pro osoby s pohybovým postižením je unikátní aplikace, která vznikla ve spolupráci IPR, MHMP a Pražské organizace vozíčkářů. Mapa tzv. semaforovým způsobem kategorizuje jednotlivé objekty na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné.