Hlavním cílem asanace byla snaha o přeměnu centra v obchodní a administrativní čtvrť evropského formátu, ale především také zlepšení jeho hygienických podmínek. Právě v tomto období byla zbourána většina židovského města a naopak po vzoru francouzských bulvárů vznikla například Pařížská třída.

Dokument přispěl k popularizaci plánování Prahy. Byl to také jeden z prvních dokumentů, který komplexně řešil celé území města. Ideální Velká Praha byla založena na přísné symetrii a geometričnosti a kladla důraz na veřejná prostranství. Častým prvkem byly zejména široké bulváry nebo velkorysá kruhová náměstí. Vize tohoto dokumentu však byla zcela nezávislá na historickém vývoji území a tehdejší zástavbě.

V roce 1920 byla v této souvislosti založena Státní regulační komise pro hlavní město Prahu a okolí. Vznikla tak první odborná kancelář zabývající se pražským urbanismem. Jejím hlavním posláním bylo zajištění jednotného stavebního rozvoje Prahy a okolí a především vytvoření regulačního a zastavovacího plánu.

Některé z nich byly již v té době velkými městy (např. Vinohrady s 83 000 obyvateli). Pro nový administrativní útvar se vžilo pojmenování Velká Praha. Pro územní plánování to byl významný krok, protože od té doby mohli architekti plánovat město jako celek s jednotným výrazem a propojenou infrastrukturou.

Na jednotlivé části města byly vypsány architektonické soutěže. Přes velké potíže, se kterými se Státní regulační komise potýkala, byl v roce 1929 dokončen Schematický regulační a zastavovací plán hl. m. Prahy. Ten však nikdy nebyl schválen, protože proti němu bylo vzneseno mnoho námitek ze strany jednotlivců i městských částí.

Za pět let práce za sebou komise zanechala hlavně dopravní a urbanistické studie, celkový územní plán však vypracovat nestačila. Její výstupy měly spíše akademický a idealistický charakter. Jedním z největším projektů komise byla severojižní magistrála, kterou měl křížit široký bulvár vedoucí od Vítkova k náměstí Republiky. Severojižní magistrála byla realizována v sedmdesátých letech. Podrobně rozpracován byl také projekt tzv. Severního Města, který byl předobrazem dnešního sídliště Bohnice.

Po únorovém převratu v roce 1948 pak dostala od komunistické vlády zadání vytvořit směrný územní plán, který by odpovídal novým politickým požadavkům. Členové komise se soustředili hlavně na dopravní otázky. Zkombinovali několik starších projektů, jako Petřínskou komunikaci nebo severojižní magistrálu, společně s prvním návrhem vnějšího okruhu. Ani tento plán však nebyl přijat a Plánovací komise zanikla při zřízení krajů v roce 1949, kdy agendu územního plánování převzal stejnojmenný odbor při Ústředním národním výboru.

Návrh Směrného územního plánu, který měl proměnit Prahu v socialistické město, byl schválen v 60. letech. Kancelář pro územní plán se zapsala do dějin Prahy také tím, že Státnímu ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů zadala vypracování stavebně historických průzkumů pražského jádra. Ty jsou dodnes neocenitelným pramenem v bádání o stavebním vývoji města.

Pod vlajkou tohoto útvaru probíhalo dokončování územního plánu z roku 1952. Definitivní návrh plánu schválila vláda v roce 1964. Během 60. a 70. let se Praha rozrostla o několik desítek obcí – nejprve se roku 1968 k Praze připojila dvacítka obcí a o šest let později pak dalších třicet. Rozloha Prahy tím narostla na současných necelých 500 km². Od počátku 70. let útvar sídlil v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí.

První polistopadový územní plán pro celé území Prahy, tzv. Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy, byl schválen v létě 1999. Do dnešních dnů podáno na 3000 podnětů k jeho změně. V roce 2007 se Útvar rozvoje hl. m. Prahy přesunul z Hradčan do Pragerových „kostek“ v areálu Emauz, kde sídlí dodnes. Roku 2012 Zastupitelstvo hl. m. Prahy zrušilo v té době připravovaný nový územní plán a rozhodlo o pořízení nového územního plánu, tzv. Metropolitního plánu, podle nového zadání.

Vznikla zde nová koncepční pracoviště – Kancelář metropolitního plánu a Kancelář veřejného prostoru, jejichž společným cílem je vrátit do oblasti rozvoje města důraz na vysokou kvalitu života. Pro kvalitní plánování a správu města je nezbytné srozumitelně a otevřeně komunikovat a spolupracovat s městskými částmi, odbornou i laickou veřejností a dalšími aktéry. Proto je dnes nedílnou součástí činnosti IPR Praha např. organizace seminářů a workshopů pro městské části nebo pořádání výstav, diskuzí a přednášek pro veřejnost.