Jaké faktory mají největší vliv na využívání jednotlivých druhů dopravy? Je to výše výdělku, vzdělání, postavení nebo typ domácnosti, v níž dané osoby žijí? Jakou roli hraje suburbanizace? A na čem závisí rozvinutost veřejné dopravy? Analýzy zkoumají dopravní chování obyvatel v Praze a Středočeském kraji a matematicky porovnávají vzorek celkem 86 evropských měst, včetně Prahy. 

Dojížďka do zaměstnání do Prahy tvoří dlouhodobě mimořádně početný „vnější“ zdroj zaměstnanosti; cca 190 tis. dojíždějících pracovníků představuje již více než 20 % celkové zaměstnanosti v Praze. Čistý přínos zdrojů pro pražský trh práce činí 150 tis. osob. Od roku 2010 objem dojížďky za prací do Prahy vzrostl o zhruba 27 % (o více než 40 tisíc osob), což svědčí o přitažlivosti pražského trhu práce. 

V letech 2015, 2016 a částečně i 2017 proběhl průzkum statické dopravy v mimouličním prostoru (podzemní parkoviště, vnitrobloky, parkovací domy, oddělená parkoviště apod.) na území Pražské památkové rezervace a zbylém území Prahy 2 a Prahy 7 mimo PPR. Průzkum byl organizován Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Vzhledem k existenci dat o parkování v mimouličním prostoru z roku 2000 v PPR a existenci dat o parkování v ulicích bylo možné provést porovnání vývoje počtu odstavných a parkovacích stání v Pražské památkové rezervaci za posledních 16 let. Porovnání je vzhledem ke struktuře dat z roku 2000 provedeno pro ulice a mimo ulice v různé podrobnosti. Pro ulice je porovnán pouze celkový počet stání, zatímco pro kapacity statické dopravy mimo ulice je porovnání provedeno v podrobnosti ZSJ.

Modelování dopravy pomocí matematických modelů představuje účinný nástroj pro dopravní inženýrství a rozvoj města. Dopravně inženýrské výpočty jsou jedním ze zásadních podkladů pro hodnocení dopravních systémů i staveb a rovněž slouží pro posuzování vlivů na životní prostředí.