Hodnoty (9. díl seriálu o ÚAP)

Mezi pozitivní hodnoty hl. m. Prahy bezpochyby patří:

• Kulturně-historické dědictví, nabízející širokou škálu uměleckých slohů od románského období po současnost. Zejména pak Památková rezervace hl. m. Prahy, která je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.
• Pestrá městská krajina, která díky zastavěným vrcholkům, zelným klínům zasahujícím až do centra města, jež protíná řeka Vltava, vytváří město velkolepé, ale zároveň intimní.

• Přírodní bohatství s řadou zvláště chráněných území, živočichů, rostlin a evropských významných lokalit (Natura 2000); Divoká Šárka, Vyšehradská skála, Prokopské údolí, Barrandovské skály.
• Rozvojový potenciál v kompaktním městě, tedy velké možnosti „recyklace“ zničených či opuštěných lokalit, zejména bývalých industriálních a drážních území, která jsou často ve velmi atraktivních polohách v širším centru města. Velký potenciál tkví také v drobných úpravách veřejných prostranství a městského parteru.
• Veřejná doprava, již historicky hojně využívaná, s páteřním systémem pražského metra, dobře založenou tramvajovou sítí a dosud dostatečně nevyužitými možnostmi železniční dopravy.
• Ekonomická výkonnost, tedy dobré hodnocení ratingových agentur, důvěryhodnost a stabilita města pro investory, rozvoj služeb; díky čemuž se Praha pyšní čtvrtinovým podílem na tvorbě celkového HDP ČR.

• Nadprůměrná životní úroveň a sociální stabilita, konkrétně nízká míra nezaměstnanosti, pestrá nabídka trhu práce. Praha je také sídlem významných zdravotních zařízení, kulturních institucí a úřadů. Nedochází zde ke vzniku ghett ani k segregaci jednotlivých etnických či socioekonomických skupin obyvatelstva.
• Dostupné služby technické infrastruktury (veřejný vodovod, kanalizace, zásobování energiemi, kvalitní sítě pro přenos informací).

• Rekreační příležitosti ve vnějším pásmu města; Tichá a Divoká Šárka, Prokopské a Dalejské údolí, Klánovický a Kunratický les, Trojská kotlina, Hostivařská přehrada, břehy Vltavy a Berounky.
• Rozvinutá věda, výzkum a vysoké školství, neboť v Praze sídlí ¾ vědeckých institucí ČR, stovky vědeckovýzkumných firem a organizací a v neposlední řadě také osm veřejných vysokých škol a polovina všech soukromých škol (v Praze studuje na 150.000 studentů, tedy 39% z celkového počtu studentů v ČR).

Desátý a zároveň poslední díl seriálu o územně analytických podkladech bude věnován slabým stránkám a problémům, se kterými se Praha potýká.