Ekonomika (3.díl seriálu o ÚAP)

A Praha se neztrácí ani při srovnání kupní síly obyvatel s ostatními regiony Evropské unie, kde se již řadu let umisťuje v první desítce. Rating města z pohledu jeho podnikatelské atraktivity dokonce mírně posílil. Přesto ale většímu přísunů investic brání zejména lepší dopravní napojení na evropskou síť a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. V posledních letech nepříznivě působí i určitá celková nejistota finančního a právního prostředí (mimo jiné změny v oblasti daní) i nestabilita ve vrcholových orgánech veřejné správy.

Rezervy jsou i ve spolupráci mezi městskou správou a podnikatelským sektorem a dále ve zlepšení některých aspektů příznivého podnikatelského prostředí, které jsou klíčovým faktorem zdravého, konkurenceschopného města. Vedení metropole si je nicméně těchto nedostatků vědomé a tento stav se snaží napravit například zakládáním organizačních subjektů, které mají za úkol komunikaci mezi městem, podnikatelským, výzkumným a vzdělávacím sektorem rozproudit (např. Pražská rada pro výzkum a ekonomiku, Rozvojové projekty Praha, a.s.).

V čem ale Praha recesi plně pocítila je finanční hospodaření města, především pak citelné snížení daňových příjmů. V roce 2009 tento příjem poklesl dokonce o celých pět miliard korun. Na stavu městské kasy se podepsalo také splácení závazků z předchozího období. Jen v letech 2009 až 2011 město splatilo závazky ve výši zhruba 18 miliard korun. Vedení metropole tak muselo upravit harmonogram investičních akcí města a rozpracovat koncepci majetkové politiky. Na základě nových ekonomických podmínek byl zároveň aktualizován rozpočtový výhled města do roku 2017. Ten zohlednil i změny rozpočtového určení daní, které budou znamenat snížení příjmů města ročně o 650 mil. Kč.

Hrubý domácí produkt v Praze (v mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ, 2011 a 2012 (rok 2011 předběžné výsledky)

Další informace např. o ekonomické základně, pozemcích nebo hospodářských trendech naleznete v kompletní kapitole Hospodářské podmínky (4,5 MB).

Základem pražské ekonomiky je sektor služeb (tzv. terciární sektor), který zajišťuje 80 % celkových výkonů ekonomiky. Mimo veřejných služeb tvoří významnou složku obory tzv. strategických služeb (informatika, komunikace, výzkum a vývoj atd.), z nichž některé mají celosvětový rozsah a rovněž napomáhají k poměrně dobré úrovni metropolitního průmyslu. Silnou pozici mají i další obslužné činnosti spadající do sféry logistiky, trhu s nemovitostmi nebo obchodu.

Město plánuje zvýšit zodpovědnost při efektivním využití tzv. brownfields neboli původních průmyslových ploch. Některé z nich proměnou prošly, ale například revitalizace objektů ČKD v areálu Kolbenova je stále v nedohlednu.

Více informací například o tom, jak se proměnil pražský realitní trh s komerčními nemovitostmi, najdete v kompletním dokumentu Produkční odvětví (2,3 MB).

Podíl odvětví na výkonech ekonomiky v Praze (hrubá přidaná hodnota v %, 2010)

Zdroj: ÚRM, podle ČSÚ, 2010

Ve čtvrtém dílu seriálu o ÚAP se zaměříme na problematiku dopravy v Praze.

Dne 25. října 2012 byla Zastupitelstvem hlavního města Prahy projednána aktualizace Územně analytických podkladů, které slouží jako zdroj při plánování rozvoje území (včetně přípravy územního plánu města a dalších důležitých dokumentací) a charakterizují významné hodnoty a problémy města, i limity a potenciál jeho dalšího rozvoje. Kromě prostorových vztahů jsou v nich zohledněny také ekonomické, sociálně demografické a kulturní aspekty nebo například úroveň životního prostředí.

Z pohledu občana Prahy jde o velmi cenné informace, avšak je pochopitelné, že ne každý má chuť a čas pročítat takto obsáhlé dílo. Proto jsme pro vás připravili nový seriál o Územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Postupně se chystáme představit celý dokument formou upoutávek tak, aby bylo jasné, co je jeho obsahem.

Kompletní aktualizované Územně analytické podklady hl. m. Prahy naleznete na zde.