Metodika mapování kultury v hl. m. Praze vznikla pro potřeby plánování a rozvoje města v oblasti kultury. Cílem dokumentu je vytvořit návod, jakým způsobem, v jakých oblastech a jaká data za kulturu v Praze sbírat, aby bylo možné efektivně a kvalitně sledovat kulturní prostředí ve městě, s důrazem na porovnatelnost dat.

Analýza se zabývá kulturním chováním a zvyklostmi obyvatel hl. m. Prahy. Výzkumné šetření, realizované společností ppm factum, proběhlo v listopadu 2019. Zaměřuje se zejména na návštěvnost, spokojenost obyvatel s kulturní nabídkou, na motivace či bariéry četnější návštěvnosti kulturních akcí a institucí. V neposlední řadě byla zjišťována aktivní účast na kultuře a informovanost Pražanů o kulturních aktivitách.
 

Čytřdílná analýza z roku 2017 vychází z účetních údajů všech 57 městských částí a sleduje jaký byl objem, struktura a rozsah výdajů na oblast kultury v letech 2011 až 2015. Cílem dokumentu je podat celkový přehled o tom, jak je možné postihnout ekonomický význam kultury v Praze a jaké postavení má kultura ve výdajích veřejných rozpočtů a domácností na území hlavního města.

Studie se zabývá analýzou možností a předpokladů pro vytvoření muzejní a kulturní čtvrti na území Starého a Nového Města. Na základě rozboru muzejních čtvrtí ve Vídni, Berlíně a Amsterdamu a kulturních čtvrtí v Helsinkách a Miláně vyhodnocuje, zda je podobný koncept v Praze realizovatelný.

Slovanská epopej

Praha v září 2020 představila místa, kde by mohla být v budoucnu trvale umístěna plátna Slovanské epopeje. IPR vybral sedm míst, která doporučuje dále prověřit. Mezi tři nejperspektivnější patří Pankrácké náměstí, Savarin nebo Ledárny Braník. Dalším krokem je výběr koordinátora, který bude proces definitivního výběru místa posouvat dál.

Cílem studie je komplexně představit způsob financování kultury ve městech geograficky, historicky či sociokulturně srovnatelných s Prahou – Amsterdamu, Berlíně, Vídni. Dalšími kritérii výběru bylo prozkoumat města, která nejsou Praze z hlediska velikosti zcela vzdálená a prezentují progresivní přístupy – Dublin, Helsinky. 

Dokument prostřednictvím rešerše a mezinárodního srovnání podává přehled o tom, jak jsou na nadnárodní, národní a regionální úrovni sbírána data o oblasti kulturního dění (nejen) ve městech. Předmětem rešerše jsou, jak nadnárodní společnosti (UNESCO, EUROSTAT či World Cities Culture Forum), tak přístupy jednotlivých evropských měst (Londýn, Dublin, Helsinky, Vídeň, Berlín, Linz). 

Studie se zabývá rešerší kulturních norem a kulturních politik na úrovni vybraných evropských států a měst. Podrobněji je zkoumána situace v Česku, Německu, Polsku, Rakousku, Slovinsku, Irsku, Dánsku, Finsku a Estonsku a jejich hlavních městech. Cílem studie je srovnání zahraniční legislativní praxe se situací s v Praze. 

Studie mapuje přístup vybraných evropských měst k podpoře kulturně-kreativních odvětví na svém území. Součástí dokumentu je také objasnění často používané terminologie v tomto oboru a rozbor kreativních center ve zkoumaných městech. Pro podrobnou rešerši byla vybrána následující města: Vídeň, Kodaň, Barcelona, Linec, Stockholm a Berlín. Výsledky analýzy byly využity jako podklad pro studii proveditelnosti vzniku Pražského kreativního centra.